o nás
    kontaktujte nás
    všeobecné podmínky
    způsob platby
    pojištění
    jak rezervovat
    trajekty
    praktické informace

    na mapě
    dle regionů
    dle parametrů
    dle názvu
    rychlé hledání
    nápověda

    slevy
    dotazník
    novinky

    zastoupení ČR v Itálii
    zastoupení SR v Itálii
    zastoupení Itálie v ČR
    itinerář
    průvodce
    kuchyně

mapa serveru
Převodník měn
eBanka


Benevento
Caserta
Costiera Amalfitana
Neapol
Paestum
Salerno
Santa Maria Capua Vetere
Sorrento
Vesuv

ostrovy:
Capri
Ischia
Procida



nahoru
Římské Beneventum vybudované ve 3.st.př.n.l bylo v minulosti významným střediskem. Právě tam byla poprvé prodloužena Via Appia z Capuy. Město, situované v osamělé horské provincii, se pyšní jednou z nejpozoruhodnějších starořímských památek v Jižní Itálii. Traianův oblouk (ve Via Traiano) byl vztyčen nad silnicí Via Appia při vstupu do města na počest císaře Traiana. Oblouk ztvárněný v letech 114 - 166 po Kristu z parského mramoru se dochoval ve výjimečně dobrém stavu. Reliéfy, s výjevy z Traianova života a s mytologickými náměty, které jej krášlí, nejsou příliš porušené. Stopy Římanů odhalíte také v troskách římského divadla (Piazza Gaio Ponzio Telesino, otevřeno Út - Ne) zbudovaného za vlády císaře Hadriána. S menšími úpravami slouží objekt dodnes jako divadlo, ne však již pro původních 20 tis. diváků. Museum del Sannio, jež schraňuje artefakty objevené v této oblasti od starořeckých po moderní umění, sídlí v původním klášteře. Z období vlády císaře Domitiana (rok 88 n.l.) se zde dochoval egyptský obelisk.
Za 2. světové války se město nacházelo přímo na trase spojenců postupujících z jihu. Utrpělo těžké škody při bombardování, což vysvětluje jeho povětšinou moderní tvář. Dóm ze 13. století, po válce zrekonstruovaný, nese na průčelí plastiky, které musely být také obnoveny. Uvnitř vás jistě zaujmou pozůstatky byzantských bronzových dveří. Benevento je již po staletí spjato s nejrůznějšími báchorkami a vyrábí se zde likér zvaný Strega ("Čarodějnice").

Trhy se zde konají v pátek a v sobotu.
Informační kancelář: Via Sala 31, telefon 081 - 319938.

V okolí: Nedaleko Beneventa poblíž silnice směrem na Casertu leží město Montesárchio. Tamní hrad byl v 16.st. sídlem mocného rodu D´Avalos. O tři století později již sloužil jako vězení pro politické odpůrce, mimo jiné zde byl uvězněn básník Carlo Poerico.


nahoru
Casertě vévodí přepychový kolosální Palazzo Reale, blížící se rozměry k Versailles. Byl zbudován pro marnotratného krále Karla III. z dynastie Bourbonů. Honosí se více než tisícem pokojů, velkolepými schodišti a několika bohatě dekorovanými královskými komnatami. Masivní palác navrhl architekt Luigi Vanvitelli a práce trvaly 21 let (1752 - 1773). Jen samotný prostorný park je mistrovským výtvorem s fontánami, okrasnými vodními díly a plastikami. Jeho rozloha působí vskutku ohromujícím dojmem. Během 2.sv.v. sídlilo ve městě vedení spojeneckých vojsk ve Středozemí. Zde v paláci byla také 29.4.1945 podepsána kapitulace německých vojsk v Itálii.

Informační kancelář: Palazzo Reale , telefon 0833 - 326300.

Okolí: Deset kilometrů severovýchodně od Caserty leží středověká víska Caserta Vecchia. Zdejší katedrála z 12. století představuje nádhernou ukázku jihoitalské normanské architektury. San Leucio - 3 km na severozápad od Caserty - je vzorovým městem, vybudovaným Ferdinandem IV. Král zde umožnil také rozmach hedvábného průmyslu, jehož centrem zůstalo San Leucio dodnes.


nahoru
Nejkouzelnější a nejnavštěvovanější oblastí Kampánie je Costiera Amalfitana (Amalfinské pobřeží) v jižní části Sorrentského poloostrova. Kromě pláží a pobřežních kopců s úžasným výhledem nabízí příležitost ochutnat tamější grilovanou rybu a popíjet ledově studené Lacrima Christi z vinic na úbočích Vesuvu. Z letoviska Sorrento se vine silnice do Positana, vesničky na strmém svahu ústícím do moře. Je to sice drahé místo, zato ideální ke koupání, s možností výletu raketou či trajektem na Capri. Dále po pobřeží narazíte na neméně elegantní Praiano.

Největším městem na pobřeží (6 tis.obyv.) je Amalfi. Malebné město, dle pověsti založené Konstantinem Velikým, zažilo největší rozkvět ve středověku, kdy zde žilo zhruba 60 tis.obyvatel. Od 11.st. město patřilo Normanům. Roku 1135 bylo město zničeno pisánskými a v roce 1343 zdevastováno zemětřesením, ale brzy bylo opět obnoveno. Dóm San Andrea (sv. Ondřej) pochází z 9.st., ale v průběhu 12.st. byl přestavěn. V témž období byla původně románská zvonice doplněna arabskými prvky a barevnou stříškou. Bohatě zdobené průčelí a mozaiky jsou z 13. st., zatímco bronzové dveře byly odlity v Konstantinopoli již roku 1066. Uvnitř uvidíte sloupy z antických chrámů v Paestu, mozaiky a dvě kazatelny z 12.-13.st. V kryptě jsou uloženy ostatky sv. Ondřeje. Bohaté ornamenty a křížené arkády najdete v klášteře Chiostro del Paradiso, v němž je dnes umístěno muzeum. Toto ohromující architektonické dílo z 9. století vedle dómu se tyčí na vrcholku dlouhého schodiště nad městem. Vzniklo v lombardsko-normanském slohu, třebaže architektonické prvky křížové chodby dokládají saracénský vliv. Výsadní postavení námořní republiky Amalfi dosvědčuje také v muzeu uložená Tabula Amalfitane, tedy námořní zákon platný do r. 1570, který zde byl vyhlášen ve 14.st. Právě zde se také narodil vynálezce kompasu - Flavius Giolia.

Valle dei Mulini - údolí s vodopády a mlýny, které bylo dříve centrem výroby kvalitního papíru. Lodí si můžete udělat výlet do 6 km vzdálené Smaragdové jeskyně (Grotta dello Smeraldo), kde na vás čekají zelenavé krápníkové útvary.

Nekrásnější podívanou na pobřeží však skýtá Ravello, ležící nad Amalfi. Za zmínku zde stojí dóm sv. Pantaleona z 11.st., jehož bronzové dveře zhotovené Barisanem da Trani (1179) jsou zdobeny výjevy z Umučení Ježíše Krista. Uvnitř je kazatelna na šesti tordovaných sloupech zdobená mozaikami a erby rodu Rufolo. V kapli je uložena krev sv. Pantalona, světce ze 4. století, která se každoročně v květnu a srpnu zkapalňuje.
Prvořadou atrakcí jsou však zahrady Villy Cimbrone a Villy Rufolo (11.st.). Výhled z druhé jmenované inspiroval Richarda Wagnera ke zkomponování "Parsifala". Byla zde také napsána část knihy Milenec Lady Chatterleyové (D.H.Lawrence) nebo natočen film Beat the Devil (John Huston).

V Minori dál za Atrani najdete ruiny římské vily, které svědčí o tom, že pobřeží je oblíbeným letoviskem již po dlouhá staletí.


nahoru
Hustě zastavěné centrum Neapole, plné paláců, kostelů a klášterů, tvoří jen několik ulic. Z Piazzy del Plebiscito vybíhá Via Toledo (zvaná též Via Roma) na sever k Piazze Dante. Úzké Via del Tribunale a Via San Biaggio del Librai protínají východní část historického jádra "Spaccanapoli". Jižně od Palazza Reale leží čtvrť Santa Lucia a směrem na západ přístav Mergellina. Nad městem se rozprostírá čtvrť Vomero.
Původní řecká osada Parthenopé prý byla založena již v 8.st.př.n.l. Řeky z Rhodosu. Nové Město neboli Neapolis však bylo založeno Řeky z Kymy v 5.st.př.n.l. a stalo se důležitým centrem. Římané, kteří se sem dostávají o sto let později, zde pro dobré klima a hezké okolí stavějí honosné vily. Roku 79 n.l. bylo město a okolí zničeno velkým výbuchem Vesuvu. Město bylo sice brzy obnoveno, ale od 5.st. musí odolávat nájezdům Vizigótů, Vandalů, Ostrogótů nebo Byzantinců. Svobodným městem se Neapol stává až v 8.st. Ve 13.st. (1224) je zde založena univerzita a roku 1442 se Neapol, po třech staletích existence Sicilsko-normanského království, stává jeho hlavním městem. Neapol postupně patřila španělským a rakouským Habsburkům, Bourbonům, 7 let zde dokonce existovala republika - tzv. Parthenonská a po 10 let zde vládli Napoleonovi příbuzní.
Od roku 1860, kdy město obsadil Garibaldi, je součástí nejprve Sardinského a později Italského království. Město poznamenala také 2.sv.v. - nová výstavba proměnila město v jedno z nejmodernějších v Itálii.

Severovýchod Neapole:
V této části naleznete mnoho uměleckých a architektonických skvostů, například Museo Archeologico Nazionale s římskými poklady z Herculanea a z Pompejí. Zdejší budovy charakterizuje široká škála architektonických stylů od francouzské gotiky dómu po florentskou renesanci Porty Capuany.

Kostel San Giovanny a Carbonara z roku 1343 ztělesňuje ojedinělý počin v análech neapolského restaurátorství. Poté, co v roce 1943 utrpěl značné škody, byl nadlouho uzavřen a ponechán svému osudu. Nyní je opět přístupný. Uvnitř ukrývá jedinečné středověké a renesanční pomníky, včetně třípodlažního náhrobku neapolského krále Ladislava za hlavním oltářem. Úchvatné trojdílné mistrovské dílo Marca a Andrey da Firenza s plastikami a oblouky a s jezdeckou sochou na vrcholku vzbuzuje zasloužený obdiv. (Via Carbonara 5, telefon 081 - 295873)

Porta Capuana a Castel Capuano - aragonské věže svírají vzácnou památku ve stylu florentské renesance - Portu Capuanu shlížející na rozlehlé tržiště. Jako obrannou bránu ji vystavěl Giuliano da Maiano (v roce 1490 dohotovil Luca Fancelli) a pravděpodobně se jedná o nejhezčí bránu v Itálii. Nedaleký hrad Castel Capuano začal budovat normanský král Vilém I. a dokončil jej Fridrich II. Sloužil jako královský palác až do roku 1540, kdy se stal palácem justičním. I když se uskutečnila renovace, soudní dvůr v něm sídlí dodnes. (Piazza Enrico de Nicola, telefon 081 - 2237111)

Dóm San Gennaro pochází z let 1294 až 1323, avšak fasáda z velké části z 19. století. Hlavní loď lemují arkády a spolu s malbami od Lafranca a Domenichina vás zaujme zajímavá řada pomníků někdejších panovníků. V dómu jsou uloženy relikvie sv. Januária, patrona Neapole, který byl umučen v roce 305 po Kristu. Zdobená Capella San Gennaro obsahuje postříbřenou bustu s jeho hlavou a lahvičky se sraženou krví, jež třikrát ročně jakoby zázrakem zkapalní. Říká se, že když se tak nestane, přinese to městu smůlu. Světcův náhrobek objevíte v Cappelle Carafa, renesančním mistrovském díle z let 1497 - 1506. (Via Duomo 147, telefon 081 - 449097)

Basilica di Santa Restituta, do níž projdete ze severní lodi, byla založena ve 4. století na místě Apollonova chrámu a přestavěna ve 14. století. Nástropní malbu vytvořil Luca Giordano (1632 - 1705). Na konci pravé lodi si všimněte křtitelnice pocházející prý z Dionýsova chrámu.

Monte della Misericordia - tento osmiboký kostel ze 17. století patří stejnojmenné charitativní organizaci. Pyšní se rozměrnou malbou "Sedm skutků milosrdenství" (1607) od Caravaggia. V obrazárně si můžete prohlédnout významnou sbírku včetně děl Lucy Giordana a Mattii Pretiho. (Via Tribunali 253, telefon 081 - 446973)

Cappella Sansevero v malé kapli ze 16. století se nachází hrobka vévodů z rodu Sangro di Sansevero. Krášlí ji křesťanské i zednářské symboly, což působí poněkud ironicky. V kapli uvidíte pozoruhodné plastiky z 18. století. Ironicky ztvárněná "Cudnost" od Antonia Corradiniho zosobňuje smyslnou, pečlivě zahalenou ženu. "Vzkříšení knížete" od neznámého umělce je odrazem Vzkříšení Krista nad oltářem. Sammartino neuvěřitelně mistrně spodobnil alabastrovou postavu "Mrtvého Krista" pod mramorovým závojem.
S kaplí je spojován vévoda Raimondo, výstřední alchymista 18. století. Za hrůzné experimenty s lidskými těly byl exkomunikován. Na výsledky některých jeho pokusů se můžete podívat v kryptě. (Via Francesco de Sanctis 19, telefon 081 - 5511415)

Centrum Neapole:
Staré jádro Neapole tvoří část čtvrti Santa Lucia, ohraničená na východě ulicí Via Duomo, na severu Via Tribunali, na západě Via Toledo a na jihu mořem. Tato oblast města oplývá bezpočtem kostelů ze 14. a 15. století a památek vůbec.

San Lorenzo Maggiore je převážně františkánský kostel ze 14. století (s průčelím z 18. století) vznikl za vlády Roberta z Anjou zvaného Moudrý. Říká se, že vypravěči Giovannimu Boccacciovi (1313 - 75) byla vzorem k postavě Fiametty dcera krále Roberta Maria, kterou zde spatřil na Bílou sobotu roku 1334. Lorenzo Maggiore je vzácnou ukázkou gotiky v Neapoli. Hlavní loď a chórový ochoz ztělesňují tehdejší jednoduchost. V kostele se nachází několik středověkých náhrobků, mezi nimiž vyniká gotický náhrobek Kateřiny Rakouské (zemřela v roce 1323) od jednoho z žáků Giovanniho Pisana. Archeologické práce v klášterním ambitu, kde kdysi pobýval lyrický básník a učenec Petrarca (1304 - 74), odhalily zbytky římské baziliky. Probíhají zde také vykopávky řeckých a středověkých památek. (Via Tribunali 316, telefon 081 - 454948)

Kostel San Gregorio Armeno stále vlastní benediktinky. Přilehlý ženský klášter proslul přepychem, neboť zdejší jeptišky pocházejí ze šlechtických rodin a marnotratného stylu života se nevzdaly ani tady. Přepychový barokní interiér zdobí fresky od plodného Lucy Giordana. Klášter je oázou klidu v jinak životem kypící čtvrti výrobců neapolských jesličkových figurek presepi, jejichž dílny lemují Via San Gregorio Armeno. (Via San Gregorio Armeno 1, telefon 0851 - 5520186, otevřeno denně dopoledne)

Museo Filangieri, založené roku 1881, sídlí v renesančním Palazzu Cuomo z 15. století. Původní sbírka, kterou shromáždil Gaetano Filangieri, byla zničena za 2. světové války. Nová kolekce obsahuje zajímavé, rozmanité předměty, včetně porcelánu, výšivek, rukopisů, italských a španělských zbraní, nálezů z vykopávek a obrazů od takových umělců jako byli Luca Giordano, Riberta a Malttia Preti. (Palazzo Cuomo, Via Duomo 288, telefon 081 - 203175, otevřeno denně)

Kostel ze 14. století Sant´Angelo a Nilo se honosí krásným dílem renesančního sochařství - náhrobkem kardinála Rinalda Brancaccia. Navrhl jej Michelozzo, ale zhotoven byl v Pise a po dokončení v roce 1428 převezen do Neapole. Anděla napravo, jenž odhrnuje závěs, nízký reliéf "Nanebevzetí" a kardinálovu hlavu údajně vytvořil Donatello. (Pizzetta Nilo, telefon 081 - 5516227, otevřeno denně)

Ve význačném gotickém kostele San Domenico Maggiore (1289-1324) se nacházejí jedny z nejkrásnějších renesančních pomníků a soch v Neapoli. V jižním rameni příčné lodi si všimněte náhrobního kamene Jana z Durazza (zemřel roku 1335), který ztvárnil Tino da Camaino. V sakristii objevíte nástropní malby "Apoteózy Víry" z 18. století od Solimeny. Velikonoční svícen (1585) v chóru podpírají postavy od da Camaina. Carpellone del Crocifisso se může pochlubit středověkou malbou "Ukřižování" jež prý promluvila ke sv. Tomáši Akvinskému. V Chiese Antica vás upoutá velkolepý náhrobek Brancaccia od Jacopo della Pila (1492). Pozoruhodná je i Cappella Saluzzo. Ve zdejším klášteře žili Giordano Bruno a Tomáš Akvinský. (Piazza San Domenico Maggiore, telefon 081 - 557311, otevřeno denně)

Kostel Santa Chiara ze 14. století značně utrpěl bombardováním za 2. světové války. Rekonstrukce však odhalila původní stavbu ve stylu provensálské gotiky. K nejzajímavějším pomníkům patří náhrobky anjuovských monarchů. Náhrobek neapolského krále Roberta z Anjou (zemřel roku 1343) spodobnili Giovanni a Pacco Bertiniovi, náhrobek jeho syna Karla Kalabrijského (zemřel roku 1328) je dílem Tina da Camaino a náhrobek Karlovy manželky Marie z Valois (zemřela roku 1331) zhotovil da Camino se svými žáky. S kostelem sousedí ženský klášter s tichou anjuovskou křížovou chodbou. V roce 1742 ji navrhl a skvostnými majolikovými obkládačkami zkrášlil Vaccaro. (Via Benedetto Croce, telefon 081 - 5526280, otevřeno denně)

Architektonickou úpravou paláce Severiniů (15.st.) vznikl v 16. století jezuitský kostel Gesú Nuovo. Valeriano a později Fanzago a Fuga z původního paláce zachovali pouze zvláštní bosované kamenné průčelí. Marnotratná vnitřní výzdoba (17. století) zcela odpovídá potřebám jezuitů, kteří chtěli věřící přilákat přímým útokem na jejich city. Vyniká barevným mramorem a obrovskými malbami, několika od Ribery a Solimeny. Lanfrancovu kopuli zničilo zemětřesení v roce 1688 a současná pochází z 18. století. (Piazza del Gesú Nuovo 2, telefon 081 - 440511, otevřeno denně)

Monteoliveto - tato pokladnice renesančního umění byla zbudována v roce 1411 a zrestaurována po bombardování za 2. světové války. Než vstoupíte do přepychového interiéru, všimněte si u vchodu náhrobku (1627) Domenica Fontany. Právě tento architekt dohotovil kopuli chrámu sv. Petra ve Vatikánu po smrti Michelangela. (Piazza Monteoliveto, telefon 081 - 5513333, otevřeno denně)

Cappella Mastrogiudice ukrývá "Zvěstování" (1489) od florentského sochaře Benedetta da Maiano. V Cappelle Piccolomini spatříte pomník Marie Aragonské (kolem 1475) od Antonia Rosselina, který dokončil da Maiano. Cappella del Santo Sepolcro se honosí živě realistickou "Pietou" od Guida Mazzoniho (1492). Osm terakotových postav v životní velikosti ztělesňuje zřejmě portréty umělcových současníků. Ve staré sakristii, dekorované Vasariho freskami (1544), objevíte intarzované chórové lavice, práci Giovanniho da Verona (1510).

Prohlídka jihovýchodní Neapole:
Oblast jižně od Via A. Diaz je sídlem neapolských hradů a královského paláce, ale také hustě zastavěné Španělské čtvrti. Na okraji Starého města lze navštívit několik muzeí v historických budovách.

Castel Nuovo - anjouovská pevnost, zvaná také Maschio Angioino, byla projektována pro Karla I. z Anjou v letech 1279-82. Kromě podsaditých věží a Capelly Palatiny s "Madonnou" nad portálem z roku 1474 od Francesca Laurany je převážně aragonská. Hrad sloužil v minulosti coby hlavní královská rezidence. V Sale dei Baroni se král Fedinand III. Katolický (jako aragonský král Ferdinand II.) brutálně vypořádal s vůdci vzpoury neapolských baronů v roce 1486. Aragonští vládci sice byli schopni násilných činů, zároveň však byli nadšenými mecenáši umění. Jejich dílem je i vítězný oblouk (započat roku 1454) tvořící vstup do hradu. Tento geniální skvost, vycházející z antických vítězných oblouků, ztvárnil zčásti Laurana. Původní bronzové dveře od Guillauma le Moine (1468) se nalézají v Palazzu Reale. Dnes zde sídlí správní úřady a část budovy zabírá Museo Civico. (Piazza Municipio, telefon 081 - 5519662, otevřeno Po - So)

Quartieri Spagnoli - Španělská čtvrť - oblast západně od Via Toledo, směrem nahoru k San Martinu a Vomeru - náleží k nejhustěji obydleným částem města. Obdržela jméno podle španělských vojáků, kteří tu v 17. století vytyčili pravoúhlou síť úzkých ulic. Tady poznáte obraz typické Neapole, s prádlem sušícím se nad hlavami chodců. Přes den pulsuje životem, ale v noci se raději mějte na pozoru. (Via Toledo /Roma/ po Via Chiaia)

Barokní kartuziánský klášter Certosa di San Martino pochází ze 14. století. Cosimo Fanzago "otec neapolského baroku" jej upravil v letech 1623-29 podle návrhu Dosia z 16. století. Kostel a chór zosobňují další pozoruhodný příklad umělcova umu. Nyní zde sídlí vynikající muzeum Museo Nazionale di San Martino schraňující rozmanité presepi - tradiční neapolské jesličkové figurky. Budova se vypíná vysoko nad čtvrtí Santa Lucia a z nově rekonstruované terasy skýtá fantastickou podívanou na Neapolský záliv. (Largo di San Martino 5, 081-5781769, otevřeno Út-Ne dopoledne)

Castel Sant´Elmo vedle kláštera, zbudovaný v letech 1329-43 a architektonicky přepracovaný v 16. století nabízí ohromující výhled na záliv.

Museo Principe di Aragona Pignatelli Cortes (Riviera di Chiaia 200, telefon 081 - 7612326, otevřeno Út - Ne) - níže, ve čtvrti Chiaia, se nachází neoklasicistní Villa Pignatelli s muzeem, v němž opatrují zajímavou sbírku porcelánu, dobového nábytku, obrazů i soch.
Galleria Umberto I. (Via Toledo, telefon 081 - 7972303, otevřeno denně dopoledne) - spatřila světlo světa v roce 1887 a po 2. světové válce se dočkala úprav. Tato stále působivá, byť poněkud zanedbaná obchodní pasáž vytvořená ze skla a železa, někdejší ohnisko vyznavačů módy, stojí přímo naproti druhé největší italské opeře (největší je milánská Scala), Teatru San Carlo. Impozantní umělecký stánek pro Karla III. z dynastie Bourbonů byl dokončen v roce 1737 a později přestavěn.

V neoklasicistní Villa Floridiana uprostřed krásných zahrad sídlí Museo Nazionale della Ceramica Duca di Martina, které je známé sbírkou keramiky, včetně porcelánu a majoliky. (Via Cimarosa 77, telefon 081 - 5788418, otevřeno Út - Ne dopoledne, park denně)

Palazzo Reale di Capodimonte, původně lovecký zámeček krále Karla III. z dynastie Bourbonů, se začal stavět v roce 1738. Dnes tady našlo útočiště stejnojmenné Museo di Capodimonte, uchovávající působivou kolekci italského malířství. Visí zde díla Tiziana, Botticelliho, Perugina, Raffaela a Sebastiana del Piombo, z nichž mnohá pocházejí z farneských sbírek. Objevíte zde i galerii vystavující umění 19. století, převážně z jižní Itálie. (Parco di Capodimonte, telefon 081 - 7441307, otevřeno Út - Ne)

Katakomby sv. Januária, původně místo posledního odpočinku sv. Januária (San Gennaro), leží nedaleko kostela San Gennaro in Moenia z 8. století, se kterým sousedí dílna ze 17. století. Dvě patra katakomb byla ve 2. století vyhloubena do měkkého tufu a krášlí je mozaiky a raně křesťanské fresky. Na stejné ulici narazíte na katakomby sv. Gaudiosa, světce 5. století, jenž založil v těchto místech klášter. Nad nimi se tyčí kostel Santa Maria della Sanitá ze 17. století. (Via di Capodimonte 16, telefon 081 - 7411071, otevřeno denně)

Castel dell´Ovo naleznete dále od centra, na malém ostrůvku u čtvrti Santa Lucia, kde se dříve konal trh s dary moře. Hrad se začal budovat v roce 1154. Za Normanů a Hohenštaufů byl využíván jako královské sídlo, od.r. 1800 byl přeměněn na kasárna a dnes jej vlastní armáda. Ve stínu hradeb se jakoby krčí malá Porta Santa Lucia s mnoha rybími restauracemi. Kolem ní vede rozkošná promenáda Via Partenope, mířící na západ k přístavu Mergellina. (Borgo Marinari, otevřeno při výstavách)

na západ od Neapole:
Už ve starověku patřilo městečko Baia k oblíbeným letoviskům. Roku 132 n.l. zde zemřel císař Hadrián a Nero zde prý zavraždil svou matku. Dnes zatopené vily bohatých patricijů si můžete prohlédnout při okružní plavbě lodí se skleněným dnem. Navštívit můžete také rozsáhlé římské lázně, víceúrovňový římský palác z 1.- 4.st.n.l. Výchozím bodem Řeků pro další osidlování a také centrem helénské civilizace se stala Cuma. Byla také sídlem Sibyly Kumské, od níž získal Tarquinius knihy, které se pak staly základem právního systému římské republiky. Právě Sibylina jeskyně, ve které pronášela své věštby, je nejvyhledávanějším místem cumských vykopávek.


nahoru
Paestum je nejvýznamnější starořecké naleziště jižně od Neapole v Kampánii. Řekové, kteří založili město na okraji Piany del Sele v 6. století před Kristem, mu říkali Poseidonia čili Poseidonovo město. V roce 273 před Kristem se ocitlo v rukou Římanů, kteří mu stanovili nové jméno. Později začalo upadat a v 9. století je kvůli malárii a nájezdům Saracénů obyvatelé opustili. Znovuobjevení se dočkalo až v 18. století. Dnes si sem návštěvníci přicházejí prohlédnout tři mohutné, zachovalé dórské chrámy - baziliku neboli Héřin chrám (polovina 6.st.př.Kr.), Neptunův chrám (5.st.př.Kr.), největší a nejméně porušený ze všech budov v Paestu, a chrám bohyně Ceres, datovaný někam mezi své dva sousedy. (Zona Archeologica, otevřeno denně 9 - 1 hod. před západem slunce). Vykopávky odkryly zbytky antického města, veřejné a církevní stavby, silnice a obranné hradby. Zdejší muzeum ( otevřeno denně, vyjma 1. a 3. Po v měsíci a některých státních svátků) vystavuje mnoho nálezů, včetně maleb a předmětů z hrobek, několika votivních darů, architektonických fragmentů a plastik.

V okolí: asi 11 km severozápadním směrem se nachází Héřina svatyně u říčky Sele ze 7.-6.st.př.n.l., archaická pokladnice ze 6.st.př.n.l., oltáře a další.


nahoru
Hlavní město stejnojmenné provincie je velký, životem pulzující přístav. Salernum bylo založeno Římany, největšího rozkvětu se však dočkalo za správy Normanů. Proslavilo se první lékařskou fakultou v Evropě existující od roku 1100 do roku 1812. Dnes přitahuje turisty zejména dómem S. Matteo z 11. století, spočívajícím na o sto let starších základech. Za zmínku stojí zejména atrium s antickými sloupy pocházejícími z nedalekého Paesta a uvnitř mozaiky z 12.-13.st. V kapli vedle hlavního oltáře je pohřben papež Gregor VII., v jedné z bočních kaplí spočívá Markéta z Anjou - žena Karla III. Dračského, v kryptě najdete hrobku sv. Matyáše přivezenou roku 954. Převážnou část pokladů katedrály, včetně slonovinového oltářního antepedia (Paliotta) z konce 11.st., opatruje Museo Diocesano (Via Duomo, telefon 089 - 239126, otevřeno denně).
Místní archeologické nálezy si pak můžete prohlédnout v Museo Provinciale, umístěném v románském paláci (Via San Benedetto, telefon 089 - 231135, otevřeno denně, v Ne dopoledne). Vidět zde můžete například římskou bronzovou plastiku Apollónova hlava, která byla vylovena ve 30. letech 20.st. v Salernském zálivu. Dne 19.9. 1943 se tu vylodila spojenecká vojska, která za sebou zanechala vybombardované, zpustošené město. Obnovením pak vznikla směsice nových širokých ulic a středověkých uliček.

Okolí: Jižně od Salerna se rozprostírá hornatý kraj Cilento s nepřístupným vnitrozemím a poklidným, o něco více zalidněným pobřežím. Z přímořských měst nejvíce vyniká Agropoli - rušné, nevelké středisko, 42 km na jih Salerna. Poblíž Castellamare di Velia, dalších 28 km na jihovýchod, leží zříceniny řeckého města Elea ze 6. století před Kristem. Kdysi proslula známou filozofickou školou. Hodně je navštěvovali Římané, například Cicero nebo Horatius, jenž sem zavítal na doporuční svého lékaře. Vykopávky odhalily nádhernou římskou bránu ze 4. století (Porta Rosa), části amfiteátru, římské lázně, základy chrámu a zbytky antické akropole.


nahoru
Město leží na místě etruského města Capua, které bylo proslulé výrobou a zpracováním bronzu. Za Římanů se stalo prosperujícím střediskem, byla zde škola gladiátorů a kasárna. V roce 73 před Kristem zde došlo k největší vzpouře gladiátorů, kterou vedl slavný Spartakus.
Toto město se vyplatí navštívit hlavně kvůli zříceninám římského amfiteátru z 1. st.n.l. (Piazza Adriano, telefon 0823 - 798864, otevřeno denně), kdysi druhého největšího po Koloseu. V lepším stavu se dochoval labyrint chodeb pod ním. Můžete zde vidět i pozůstatky Hadrianova triumfálního oblouku Arco di Adriano. 51 sloupů z amfiteátru je dnes umístěno v dómu Santa Maria Maggiore z 5.st. Nedaleko narazíte na freskami zdobené Mithraeum, tedy podzemní svatyni perského boha Mithry z 2. a 3. století. Archeologické nálezy z této oblasti si můžete prohlédnout v Museu Archeologico dell´Antica Capua v nedalekém městečku Capua.

Trhy se konají ve čtvrtek a v neděli.
Informační kancelář: Via Albana, telefon 0823 - 799589.

V okolí: V nedalekém městečku Sant' Angelo in Formis stojí na základech Dianina chrámu nově restaurovaný kostel z 10.st. Cenné jsou fresky ze 13.st. zobrazující život sv. Pavla a také sloupová předsíň s arabsko-normanskými prvky. Před kostelem byl roku 1860 zbudován oblouk na počest Garibaldiho vítězství nad Bourbony.


nahoru
Město, založené řeckými obchodníky v 6.st.př.n.l., získali o tři století později Římané, kteří zde vybudovali honosné vily. Obchodním centrem se však Sorrento stává až díky Normanům, kteří jej získali v 11.st. Dóm Ss. Filippo e Giacomo z 15.st. byl sice upraven na přelomu 19. a 20. st., přesto však zůstal zachován renesanční portál (r. 1479). V interiéru si můžete prohlédnout část mramorového chórového předělu (11.-12.st.), biskupský stolec (r. 1573) a kazatelnu. Nejstarší církevní stavbou ve městě je však trojlodní kostel S. Antonio, jehož vnitřní prostor je rozdělen antickými sloupy. Vstupní portál je z 12.st., nynější vzhled pochází ze století 17. V klášteře S. Francesco dnes sídlí umělecká galerie. Samozřejmě i Sorrento má své muzeum Correale di Terranova umístěné v paláci tamního hraběcího rodu. Můžete zde obdivovat umělecké práce 14.-18.st. a hlavně pak práce vzpurného básníka T. Tassa, který zde žil v 16.st.


nahoru
Tato sopka asi 20 km východně od Neapole se stala pohromou pro spoustu městeček v okolí, nejznámější jsou však Herculaneum a Pompeje.
Herculaneum (dnešní Ercolano) nese jméno svého zakladatele Herkula. Město bylo vážně poškozeno zemětřesením v letech 62-63 n.l. a než mohlo být obnoveno přišel katastrofický výbuch v srpnu 79. Město bylo tehdy zalito dvanáctimetrovou vrstvou lávy, která ztvrdla na kámen.
Znovuobjeveno bylo město až roku 1709 při prohlubování jedné studny. Místo bylo odkrýváno v průběhu 18. a 19. století, ale s řádnými archeologickými výzkumy se začalo až roku 1927. Dlouho se mělo za to, že se většina obyvatel zachránila. Začátkem roku 2000 se však našly další pokroucené kostry s mincemi, což by znamenalo, že se jim uprchnout nepodařilo.
Herculaneum zabírá sice menší plochu než Pompeje a je architektonicky méně zajímavé, ale je zachovalejší. Nebylo to obchodní město, a proto zde nenajdete veřejná prostranství, ale pravidelný systém ulic s vilami a obchody.
Pompeje byly téhož roku zasypány žhavým popelem a pemzovými kamínky až do výše sedmi metrů. Tuto řeckou kolonii ovládli v roce 200 př.n.l. Římané a vytvořili zde luxusní letovisko. Díky výrobě oleje a rybích produktů město bohatlo a stalo se významným obchodním centrem. Vypadá to, že většina obyvatel byla před katastrofou evakuována a že z původního počtu 20 tisíc obyvatel zahynulo jen 2 tisíce lidí. Byl mezi nimi i římský přírodopisec Plinius starší, který zemřel na infarkt v nedalekých Stabiích (dnes Castellammare). Plinius mladší (jeho synovec) popsal katastrofu ve fiktivních dopisech historikovi Tacitovi. Vzhledem k tomu, že katastrofa proběhla velice rychle, poskytly nálezy vědcům cenné informace z běžného života - společenské zvyklosti, rodinné uspořádání, životní styl… Pompeje byly znovuobjeveny v roce 1600, ovšem systém byl do prací vnesen až v polovině 18.st.
Nálezy byly nejprve uloženy v archeologickém muzeu v Neapoli, ale roku 1911 byly opět instalovány na původní místo. Bohužel byly částečně opět poničeny při zemětřesení v roce 1980. Nejznámější památky, které zde můžete vidět, jsou bazilika, amfiteátr (původně pro 12.tis. lidí, je nejlépe přístupný, nejstarší (80 př.Kr.) a nejméně poškozený v Itálii), veřejné lázně, dům Vettiů, fórum, divadlo (využíváno i dnes pro letní představení), Velká palestra (cvičiště), Faunův dům, Villa dei Misteri (nejlépe zachovaná Vila mystérií ze 3.st.př.Kr. ležící mimo areál vykopávek)…Pokud ale chcete vidět všechny mozaiky a nástěnné malby, navštivte Národní archeologické muzeum v Neapoli, v němž je většina cenných objevů instalována.
Díky finanční podpoře dochází k odkrývání a novým objevům neustále.


nahoru
Tento ostrov v jižní části Neapolského zálivu, domov bájných Sirén, byl po odchodu Římanů až do zač. 19.st. víceméně opuštěný. Příliv umělců, spisovatelů a turistů začíná až objevem modré jeskyně. Ke známým návštěvníkům patří: D.H. Lawrence, George Bernard Shaw, Graham Greene, Gracie Fieldsová a po nezdařeném povstání roku 1905 krátce i Lenin.

Trajektem dorazíte na sever ostrova do přístavu Marina Grande. Do samotného hlavního města Capri (8 tis.obyv.) můžete vyjít během půl hodinky po schodech nebo se můžete za 0,90 € nechat vyvézt podzemní lanovkou funikolárkou. Ve městě můžete navštívit císařskou rezidenci Villa di Tiberio (také Villa Jovis), ve které císař Tiberius, známý svými nezřízenými radovánkami, žil až do smrti (27-37 n.l.). Milovníci umění by měli jistě zavítat do dnes již zchátralého kartuziánského kláštera Certosa di San Giacomo (1371), ve kterém je umístěna obrazárna a muzeum malíře K.W. Diefenbacha. Vedle kláštera se pak rozprostírají Augustovy zahrady (Giardini Augustos). Nenechte si ujít pohled na skalní bránu Arco Naturale stojící přímo před vstupem do jeskyně Grotta di Matermania, v níž Římané vystavěli svatyni zasvěcenou Sibyle.
Nad městem Capri pak můžete navštívit vyhlídku Belvedere del Cannone, z níž se vám naskytne úžasný pohled na Faraglioni. Tyto tři úzké ostré útesy tyčící se z moře do výšky 80 - 100 m si můžete prohlédnout také z výletní lodi.

Asi 3,5 km od Capri se nachází druhé větší město Anacapri. Největší památkou tohoto města je kostel San Michele s majolikovou podlahou z roku 1761 znázorňující Adama a Evu v pozemském ráji, kterou do žlutomodrých barev sladil neapolský malíř Solimen. Prohlédnout si můžete také vilu San Michele stojící nad útesy, v níž žil švédský lékař a spisovatel Axel Munthe (1857-1949). Můžete zde vidět jeho původní nábytek i římské artefakty. Zajímavý život spisovatele si můžete přečíst v knize The Story of San Michele. Na vrchol hory Monte Solaro (589 m), na níž jsou rozestaveny sochy a odkud máte krásný výhled do okolí, vede lanovka. K jeskyni Grotta Azzurra se dostanete člunem převozníků z Anacapri nebo výletní lodí z přístavu Marina Grande. Modravé zabarvení proslulé jeskyně je způsobeno průchodem slunečních paprsků modrou vodou. Vstupní otvor je pouze 1 m vysoký, ale vnitřní jeskyně je rozsáhlá (54x15m a výška 30m).


nahoru
Tento největší ostrov (46 km2) v Neapolském zálivu byl prvním a nejsevernějším Řeky osídleným územím na západě, a to již v 8.st. př.n.l. Dnes nabízí rekreační střediska, termální zřídla, léčivé písky a levné hotely. Je téměř stejně oblíbený jako jeho slavný soused Capri. Metropole ostrova (17 tis.obyv.) má dvě části. V moderní Ischia Porto kotví většina trajektů, je zde spousta hotelů a obchůdků. V historické části Ischia Ponte najdeme pozůstatky barokní katedrály s gotickou kryptou a freskami, kterou poničili Britové v roce 1806. Katedrála dokonce sloužila v době sjednocení Itálie jako vězení pro politické vězně. Na skalnatém ostrůvku si můžete prohlédnout hrad z 15.st. Castello Aragonese. Většinu života zde prožila také Michelangelova přítelkyně, básnířka Vittoria Colonna. V městečku Lacco Ameno najdeme kromě léčivých radioaktivních pramenů a písečné pláže s tufovým útesem také vykopávky z doby řecké a římské. Na pobřeží městečka Forio byl po jedné bouři v 16.st. nalezen dřevěný krucifix, který je uložen v kapli kostela Chiesa Soccoro.
Je zde spousta pláží a také komplex termálních lázní Giardini Poseidon. Za prohlídku stojí i městská věž z 15.st. a městské paláce, vystavěné v průběhu 15. a 16.st.
Chcete-li se koupat i v zimě, navštivte Punta Imperatore. Tady se mísí horká voda pramenů s vodou mořskou. Zatímco severní a západní pobřeží kypí životem, jižní cíp ostrova je klidnější. Tady se choulí rybářská vesnice Sant´Angelo, jíž vévodí vyhaslá sopka Monte Epomeo. Z jejího vrcholu ve výšce 788 metrů se vám otevře fantastická podívaná na záliv a Neapol.

Informační kancelář: Via Iasolino, telefon 081 - 991146.


nahoru
Ve stínu Ischie a Capri leží malý, pouhých 2,5 km dlouhý ostrov Procida. Je turisty méně navštěvovaný, a proto zde získáte levnější ubytování. V zanedbaném, stejnojmenném městě Procida najdete hlavní trajektový přístav, Marinu Grande. Nad městem stojí Castello, bývalé vězení, dnes opuštěné. Za výstup však stojí kostel opatství San Michele, v jehož kopuli si můžete prohlédnout malby od Giordana, které znázorňují sv. Michala ve vítězném boji nad Turky.
Zhruba po 15 minutách jízdy dorazíte k vesničce Chiaiolella, ve které se nachází zátoka nabízející pěkné koupání a nejlepší pláž ostrova s několika bary a restauracemi.

Informační kancelář: Via Roma, telefon 081 - 8101968.



reklama